Juicy Fruit

Tastes great for about a million seconds.

V devadesátkách se tu najednou ze Států objevily Juicy Fruit, Double Mint a Spearmint a my, socialistická děcka znající jen Pedro, jsme byli přímo u vytržení. Sice chutnaly skvěle jen asi tak tři sekundy po vložení do úst, než začaly připomínat spíš bakelit, ale stejně jako ostatní barevné, nevídané importy ze Západu se mi hluboko vryly do paměti.

Nevím proč, ale vína z naší vinice Slovenské, jílo-sprašové polohy osázené převážně burgundskými odrůdami, vždy vykazovala šťavnatost, džusovitost. A to je ten moment, kdy se vám najednou ve vteřině úplně jasně vybaví chuť z mládí. Juicy Fruit prostě - naštěstí tahle naše verze vydrží šťavnatá podstatně déle.

Pinot Blanc, Chardonnay, Pinot Gris a Pinot Noir. Sám nevím procentuální zastoupení. Možná by stálo za to ho zjistit - ale proč vlastně, když důležitý je výsledek. Vše sklizeno a zpracováno společně - část krátce na slupkách, část celé hrozny, část lisovaná přímo. Po fermentaci vše spolu do šestistovky z lokálního dubu. A protože se mi to zdálo upjatý, práskl jsem pak k tomu ještě trochu Veltínu, Neuburku a Vlašáku. Ať to chytne trochu té slovanské neurvalosti.

Mohl bych z těch odrůd dělat jednoodrůdovky, nebo burgundský styl s novým dřevem, ale to bych nebyl já. Bylo by to jako chodit v obleku. Ve kterém se cítím hrozně - můj dress code je permanent casual Friday moderního dělníka vína. A přesně takový je i Juicy Fruit.

Příběh White label Stojím si za tím, že nejdůležitější je to, kdo víno vyrobil. Ne odrůda, ne vyhlášená vesnice ve vyhlášený oblasti, protože i těm může karma nepřát a zažijou masakr ve sklepě. Ale jméno na lahvi. Jméno, kterému můžeš věřit, protože dlouhodobě víš, jak pracuje a že ti jeho styl sedí. Proto ta linka Nestarec - můj podpis na etiketě. (Samozřejmě upravený, ten obvyklý podškrab by nikdo nepřečetl.) S grafičkou Terezou jsme tak dlouho odebírali věci, které nejsou podstatné, až zbyl jen Nestarec a jméno cuvée. Purismus uvnitř i venku. Protože dokonalost není, když už nemůžeš nic přidat, ale když už nemůžeš nic ubrat, jak se říká.

Nedělám machra a přiznávám, že jsem k tomu musel dospět - i moje cesta byla lemovaná zlatou ražbou a kudrlinkama jak na parte. Víno na kar, překřtil to tehdy jeden můj kamarád. Jejda. Vzpomínám na to ale rád, je to součást mého vývoje. Jako Edith Piaf: ničeho nelituju.

Všechna vína jsou dělaná bez přidané síry (s jedinou výjimkou Bělu). Kvašená spontánně, obvykle ve starých sudech větších objemů z lokálního dubu nebo akátu. Nečiřená, nefiltrovaná. Normálně prostě.

Kde to sehnat?  Zeptejte se mých distributorů.

Ke stažení:

White Label

Shopping cart

Nákupní košík

Dokončit objednávku