Takový trochu náš Brutal – Atyp je platforma pro všechny naše hrátky/šílenosti/zkoušení/zábavu, která skvěle zapadá dohromady s tím, jací jsme a jaké vinice máme. Na jednu stranu se nám vyjasňují a ustalují naše klasická vína jako White Labels, Vidličky nebo litrovky, kde se vracíme k podstatě a věnujeme se jemné práci na detailech; a zároveň se nám vedle toho otevírají možnosti a materiál pro hraní si mimo škatulky.
Takže pod Atyp labelem najdete leccos – může to být například otisk vinice, kterou se nám podařilo nově získat a má odrůdovou skladbu širší než je náš obvyklý fokus. Může to být mikroparcela, může to být nová metoda, může to být síla okamžiku, když ve sklepě náhodně ochutnám rodící se víno, a jeho osobitost mě utvrdí v tom, že bych ho chtěl vypustit co nejdřív ven. Atyp je platforma pro naše vlastní poznání – máme to štěstí, že máme prostor zkoušet, objevovat, divit se. No borders pro Atyp. Všechno je možný. Kdo určuje, kde je limit? Kdo určuje, co je a není za hranou?
Jméno i etiketa vznikly podobně spontánně jako víno samo – chvíli jsme si s nimi lámali hlavu, měl jsem nápady extravagantní i tiše uměřené. Ale pak si to seplo, jak má: vzorem je nálepka s písmem Atyp, která na mě už před časem vypadla z knihy od typografky Petry Dočekalové. Dlouho mi ležela na stole, až jsem ji jednou při uklízení z legrace nalepil na nějakou lahev bez etikety. A nechal u sebe v kanceláři, kam vždycky někdo došel a ptal se zvědavě, čí je to víno… a tak jsem se rozhodl říkat, že moje, cha. Naštěstí autor písma, typograf Tomáš Brousil ze Suitcase Type Foundry, souhlasil, že nám AtypTM trochu propůjčí, a tak teď máme total pekyč: spontánní víno, spontánní label. Ideální pro všechny, co mají problém napasovat se do limitů a škatulek, jako já.)
Kde to sehnat? Zeptejte se mých distributorů.
